Ing. Vladislav Vilímec se narodil 5. července 1963 v Klatovech. Po maturitě na Střední ekonomické škole v Klatovech vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a úvěr, kde promoval v roce 1986. Až do listopadové revoluce byl zaměstnán jako ekonom v tehdejším státním podniku Elitex Kdyně.
Aktivně se zapojil do událostí listopadové revoluce jako jeden z mluvčích Občanského fóra na Domažlicku. Před listopadem 1989 nikdy nevolil kandidátku Národní fronty, protože nechtěl poskytovat svým hlasem legitimitu nedemokratickému režimu.
Známá je jeho činnost v hudební oblasti. Sám je vynikající klavírista a často vystupuje koncertně se svým bratrem Miroslavem či dalšími významnými hudebníky. Jako pianista spolupracoval i s proslulým houslistou Josefem Sukem nebo Pavlem Šporclem. Byl v aktivním kontaktu s legendárními zahraničními interprety Ruggierem Riccim a Idou Haendelovou. V hudební oblasti je znám badatelskou a organizátorskou činností. Soustřeďuje se především na prezentaci odkazu slavných českých houslových virtuosů, zejména Jana Kubelíka nebo Františka Ondříčka. Se svým bratrem Miroslavem se podílel na natočení mnohých doposud neznámých děl těchto houslistů – komponistů, včetně všech houslových koncertů Jana Kubelíka. Dlouhá léta byl předsedou správní rady Plzeňské filharmonie a v začátku století pomohl toto skvělé symfonické těleso uchránit před finančním zánikem.
ZAČÁTKY POLITICKÉHO PŮSOBENÍ
Po prvních komunálních volbách se stal místostarostou města Kdyně. Tento post obhájil v dalších šesti volebních období. Ve Kdyni se podílel ve spolupráci s generačně starším starostou Janem Löffelmannem na úspěšném hospodaření města, a to i v dobách, kdy obce dostávaly mnohem méně finančních prostředků z celostátně vybraných daní.
Po vzniku krajů se stal ekonomickým náměstkem hejtmana Plzeňského kraje a založil tradici nezadluženého kraje. Ve své pozici předsedy komise Asociace krajů pro financování se významně podílel - společně s tehdejším náměstkem ministra financí Eduardem Janotou - na prosazení modelu financování krajů, který přetrval třicet let. Jeho zásluhou byla dokončena nejen výstavba nové domažlické nemocnice, ale také naspořeny prostředky na výstavbu nového pavilonu nemocnice v Klatovech.
ZKUŠENOSTI Z PARLAMENTU A KRAJSKÁ POLITIKA
Vladislav Vilímec se v roce 2006 stal poslancem Parlamentu ČR a členem (později i místopředsedou) vlivného rozpočtového výboru. Z pozice poslance dokázal na Domažlicku přispět k dokončení rekonstrukce školy ve Staňkově, k výstavbě tělocvičny a nového pavilonu školy v domovské Kdyni, rekonstrukci atletického stadionu v Horšovském Týně i dofinancování zimního stadionu v Domažlicích. Zasloužil se také o výhodné dělení alokace prostředků z Evropské unie pro region Jihozápad. Stal se expertem na financování územních samospráv a dodnes je předsedou finanční komise Svazu měst a obcí ČR.
Je služebně nejstarším zastupitelem Plzeňského kraje. V letech 2017 – 2020 byl náměstkem pro oblast kultury. V době působení v Radě Plzeňského kraje také podpořil obnovu bývalého proboštství plaského kláštera v Mariánské Týnici a dostavbu ambitů v jeho areálu dle ideového záměru geniálního Jana Blažeje Santiniho. Zasloužil se také o získání podpory z prostředků Evropské unie k záchraně a rekonstrukci zámku v Týnci u Klatov, Hrádku u Sušice a podpořil vyhlášení zámku v Poběžovicích, který je propojen s myšlenkou Panevropské unie, národní kulturní památkou v roce 2024.
SENÁTOR VILÍMEC ZA VÁS BOJUJE V SENÁTU I NA KRAJI
V roce 2018 byl Vladislav Vilímec zvolen do Senátu. Stal se předsedou vlivného hospodářského výboru, později i předsedou výboru pro záležitosti Evropské unie. Zvláště pozice předsedy hospodářského výboru mu umožňovala ještě v dobách minulé vlády Andreje Babiše prosadit mnohé důležité věci ve prospěch obcí, ale i samotných daňových poplatníků. A to jak v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, tak i při prosazování tzv. kompenzačního bonusu v době covidu či zvýšení podílu obcí na celostátně vybíraných daních. Byl rozhodným zastáncem zrušení neetické daně z nabytí nemovitých věcí a stejně tak i zrušení kontroverzního projektu EET, jehož zavedení - jeho slovy - v žádném případě nevedlo k narovnání tržního prostředí, ale naopak k jeho likvidaci, a negativně dopadlo především do venkovských oblastí.
V pozici předsedy evropského výboru se snaží jednoznačně podporovat rozšíření Evropské unie o státy Západního Balkánu a podle možností také o státy tzv. Východního partnerství. Ještě jako předseda hospodářského výboru ostře vystoupil proti tzv. Green Dealu a získal podporu pro odůvodněné stanovisko Senátu o porušení základních principů vyplývajících ze smluv o fungování Evropské unie.
Jako senátor i krajský zastupitel odmítl zrušení letiště v Líních a stavbu Gigafactory na území zrušeného letiště. Hlasoval na krajském zastupitelstvu proti tomuto záměru s odůvodněním, že si nedokáže představit žádný jiný kraj, který by usiloval o zrušení významného betonového letiště na svém území. K vyjmutí tzv. strategického podnikatelského parku v Líních k účelu staveb tzv. gigafactory prosadil společně s dalšími senátory z regionu Pavlem Karpíškem a Lumírem Aschenbrennerem senátní návrh zákona.
Odmítl také snahu o překotné bourání roklanské chaty jako zjevnou neúctu k nedávné historii Šumavy i činnosti meziválečného Klubu československých turistů.
